Prasknutí dlaždice při řezání nemusí znamenat, že je materiál nekvalitní. Často rozhoduje kombinace použitého nástroje, způsobu vedení řezu a toho, jak je dlaždice během práce podepřená. Problém se může projevit prasklinou, odštípnutou hranou nebo nepřesným řezem, který následně komplikuje pokládku.
Základní pravidlo je jednoduché: nástroj musí odpovídat typu dlažby, jejímu formátu a požadovanému řezu. Pro rovné dělení běžných obkladů může být vhodná ruční řezačka, zatímco u tvrdých materiálů, atypických tvarů nebo hlubších řezů může být praktičtější elektrické nářadí s diamantovým kotoučem. Výběr vhodné řezačky na obklady je proto jedním z prvních kroků.
Vhodný nástroj je důležitý
Dlaždice je tvrdý, ale zároveň křehký materiál. Při řezání v ní vzniká napětí, které se musí správně vést podél zamýšlené linie. Pokud je tlak nerovnoměrný, dlaždice není dobře podepřená nebo nástroj nepracuje správně, může se napětí uvolnit mimo řez a materiál praskne.
Riziko zvyšuje také nevhodný nástroj. Řezání tvrdé nebo křehké dlažby vyžaduje nástroj určený pro daný materiál, protože rozdíly mezi jednotlivými typy keramiky, porcelánové dlažby a dalších povrchů mohou být výrazné. U diamantových kotoučů se proto liší například konstrukce segmentu nebo tloušťka kotouče podle zamýšleného použití.
Ruční řezačka, nebo úhlová bruska?
Ruční řezačka funguje na principu narušení povrchu dlaždice pomocí řezacího kolečka a následného odlomení materiálu v připravené linii. Pro rovné řezy je její výhodou rychlost, čistá práce bez prachu vznikajícího při broušení a snadná kontrola nad řezem. Na trhu jsou například modely určené pro dlažbu a obklady do tloušťky 16 mm, přičemž jejich maximální délka řezu se podle konkrétního provedení liší.
Úhlová bruska s diamantovým kotoučem nabízí větší univerzálnost. Hodí se pro atypické tvary, úpravy hran nebo materiály, u kterých ruční řezačka nestačí. U větších průměrů lze dosáhnout větší hloubky řezu. Například diamantový kotouč 230 může být určen pro beton, cihlu, žulu a další stavební materiály. Větší kotouč ale není automaticky vhodnější pro dlažbu – rozhoduje konkrétní materiál a typ řezu.
Jak postupovat při samotném řezání
Před řezáním je nejdříve potřeba přesně určit linii řezu. Dlaždice musí být během práce stabilně uložená a podepřená tak, aby se při působení nástroje zbytečně nepohybovala. U ruční řezačky je důležité vést řez plynule a bez opakovaného přejíždění stejné linie.
U řezání pomocí elektrického nářadí je zase důležité nepřehánět přítlak. Nástroj má materiál řezat, nikoli být do něj násilně tlačen. Nadměrný tlak může zhoršit vedení řezu, zvýšit namáhání kotouče a podpořit odštípnutí hrany.
Co ještě ovlivňuje výsledek
Výslednou kvalitu ovlivňuje také formát a tloušťka dlaždice. U velkoformátových prvků je náročnější zajistit stabilní podepření po celé délce řezu. Důležitá je rovněž přesnost měření, protože chyba při označení řezu se po jeho provedení už obtížně napravuje.
Při práci se proto vyplatí postupovat v tomto pořadí:
- přesně změřit a označit místo řezu,
- zkontrolovat stabilní uložení dlaždice,
- zvolit nástroj podle materiálu a typu řezu,
- vést řez plynule a bez zbytečného tlaku.
Čistý řez je výsledkem souhry správného nástroje a správné techniky. Ani kvalitní řezačka na obklady a dlažbu nebo diamantový kotouč nedokážou spolehlivě zabránit prasknutí, pokud je dlaždice nestabilně uložená nebo je na nástroj vyvíjen nepřiměřený tlak. Při výběru nářadí proto není rozhodující pouze jeho cena, ale především to, zda odpovídá konkrétní práci.